Přeskočit na obsah

Liv Ullmannová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Liv Ullmannová
Liv Ullmannová na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2000.
Liv Ullmannová na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v roce 2000.
Rodné jménoLiv Johanne Ullmann
Narození16. prosince 1938 (85 let)
Japonsko Tokio
ChoťGappe Stang (1960–1965)
Donald Saunders (1985–1998)[1]
Partner(ka)Ingmar Bergman (1965–1970)
Dragan S. V. Babić
DětiLinn Ullmannová
PříbuzníHalfdan Ullmann Tøndel (vnuk)
Zlatý glóbus
Nejlepší herečka ve filmovém dramatu
1973Vystěhovalci

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liv Johanne Ullmannová (* 16. prosince 1938, Tokio, Japonsko) je norská herečka a režisérka, proslavená zejména filmy švédského režiséra Ingmara Bergmana.

Liv Ullmannová se narodila v Tokiu, kde její otec, norský inženýr Viggo Ullmann, v té době pracoval.[1] Po vypuknutí druhé světové války se vrátila do Norska, do školy chodila v Trondheimu. V 50. letech začala s herectvím, nejdříve v Trondheimu, později v Londýně. V půli 60. let už byla známou herečkou Národního divadla v Oslu. V té době se seznámila se švédským režisérem Ingmarem Bergmanem. Pod jeho vedením a po boku Bibi Anderssonové hrála ve filmu Persona němou divadelní herečku. Bergmanovy filmy ji celosvětově proslavily. Také v soukromí utvořili pár a v roce 1966 se jim narodilo její jediné dítě, dcera Linn (z jejích dvou manželství má Liv dvě vnoučata).

V roce 1992 se Liv Ullmannová poprvé ujímá režie. Debutový film, drama Sofie, byl kritikou kladně hodnocen a získal několik ocenění. V roce 2000 navázala na své úspěchy filmem Nevěra (podle scénáře Ingmara Bergmana), který byl nominován na Zlatou palmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. V prosinci 2004 získala Evropskou filmovou cenu za „výjimečný přínos světové kinematografii“.

Neúspěchu se naopak dočkaly její muzikálové adaptace klasických děl. Filmová verze románu Ztracený obzor (Lost Horizon) byla komerčním propadákem a uvedení muzikálu I remember Mama na Broadwayi předcházela neobvykle dlouhá přípravná fáze s mnohými revizemi, aby se nakonec přestal hrát po pouhých 108 představeních.

V letech 19601965 byla vdaná za psychiatra Gappe Stanga, od roku 1985 byla manželkou bostonského makléře Donalda Saunderse, se kterým údajně žije dodnes, přestože se rozvedli v 90. letech.

V roce 2002 jí lékaři diagnostikovali mozkovou mrtvici a životu nebezpečnou trhlinu srdeční komory. Po operaci se úplně zotavila a v listopadu 2005 představila v Oslu svou autobiografii pod názvem Livslinjer (Cesty života).

V létě 2005 plánovala ve Stavangeru zrežírovat mezinárodní filmovou podobu Nory Henrika Ibsena, ale projekt byl odložen na neurčito.

Krom svých uměleckých aktivit je i angažovanou a zcestovalou velvyslankyní organizace UNICEF. V roce 2006 byla jmenovaná čestnou doktorkou Norské technicko-přírodovědecké univerzity.

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]

Jako herečka

[editovat | editovat zdroj]
  • 2003 Sarabanda (Saraband)
  • 1994 Zorn
  • 1994 Hra snů (Drømspel)
  • 1992 Dlouhý stín (The Long Shadow)
  • 1990 Mindwalk
  • 1989 Růžová zahrada (The Rose Garden)
  • 1987 Gaby – pravdivý příběh (Gaby: A True Story)
  • 1984 Chlapec ze zátoky (The Bay Boy)
  • 1978 Podzimní sonáta (Höstsonaten)
  • 1977 Příliš vzdálený most (A Bridge Too Far)
  • 1977 Hadí vejce (Ormens ägg)
  • 1976 Tváří v tvář (Ansikte mot ansikte)
  • 1974 Abdikace (The Abdication)
  • 1973 40 karátů (40 Carats)
  • 1973 Scény z manželského života (Scener ur ett äktenskap)
  • 1972 Pope Joan
  • 1972 Šepoty a výkřiky (Viskningar och rop)
  • 1971 Emigranti (Utvandrarna)
  • 1969 Náruživost (En passion)
  • 1968 Hanba (Skammen)
  • 1966 Persona

Jako režisérka

[editovat | editovat zdroj]
  • 2000 Nevěra (Trolösa)
  • 1998 Soukromé rozhovory (Enskilda samtal)
  • 1995 Kristina Vavřincová (Kristin Lavransdatter), na motivy románu Sigrid Undsetové
  • 1992 Sofie
  1. a b (anglicky) Liv Ullmann Biography

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]